Úvodník
Vizualizace lidské činnosti na internetu - „tématolezec“
Původní název projektu Issue Crawler, jenž v podstatě studuje život sociálních sítí na internetu, byl Živý atlas témat (Live Issue Atlas) a peníze na jeho rozvoj věnovala autorovi Richardu Rogersovi Sorosova nadace v New Yorku. Jaké jsou jeho přednosti oproti internetovým vyhledávačům?
„Tématolezec“, ale hodilo by se říct i „síťolezec“, přibližuje k dokonalosti hledání nejrelevantnějších uzlů či ohnisek toho kterého tématu; prohlíží, prochází, doslova „prolézá“ zadanou vstupní sadu relevantních stránek a vyhledává odkazy z těchto stránek na další stránky tematicky blízké, a i tyto důkladně „proleze“ až do úrovně podstránek a odkazů na úrovni všech podstránek. Jinými slovy zachází dokonce do druhého, třetího stupně hledání.
Výsledky hledání se pak zpracují vizuálně do mapy, která vykreslí síť heterogenních aktérů zajímajících se o určité téma - a v souvislosti s tím můžeme zjistit například naši vlastní pozici v této síti, pozici jiných partnerů, vývoj tématu v čase (semantická analýza), zapojování jednotlivých aktérů do problematiky apod.
Zatím tento nástroj pracuje hlavně na zadání od uživatele, přičemž zpracování není okamžité a čekání na výsledek prý může trvat hodiny až několik dnů. Je to z důvodů technických omezení využívaného serveru. Už nyní ale mohou správci nastavit některé automatické procesy obnovování určitých map. Budoucností by ale měl být slovy autora automaticky aktualizovaný (veřejně přístupný?) atlas sociálních sítí, respektive lidské činnosti v internetem propojeném světě.
Více o autorských úvahách a nárocích na schopnosti „tématolezce“ zde:
http://www.easst.net/review/sept2002/issuecrawler
Současné možnosti informačních technologií se podle nás čím dál lépe vypořádávají s problémem „nenávratného rozptýlení znalostí ve společnosti“, jak o něm píše John Gray v předmluvě k Etice přerozdělování Bertranda de Jouvenela (1951), a tedy dost možná, že se schyluje k nějakému zásadnímu průlomu ve vládnutí, kdy naši legitimní zástupci už budou moci shromáždit dost informací, aby mohli stanovit, zda byl naplněn diferenční princip, neboli požadavek, aby nerovnost byla omezena na míru nezbytnou k tomu, aby se zvýšily rezervy toho, kdo je na tom nejhůř.
Skoro se nabízí přirovnání k vzniku neeuklidovské geometrie, která „objevila“ čtvrtý rozměr prostoru. Dovolíme si předpovědět, že nějaký podobný objev - nový rozměr lidské společnost (pokud ji chápeme jako prostor) – musí být zákonitě učiněn, dříve či později, i ve správě věcí veřejných, která je dost často pohříchu jednorozměrná.
Dobrý týden vám přejí i-volby
iVOLBY







Facebook
Twitter