Úvodník

Likvidní demokracie: proměnlivá forma zastupitelsko-přímé demokracie

Zastupitelská a přímá demokracie nejsou v protikladu, alespoň tak si to myslí interdisciplinární kolektiv autorů konceptu likvidní demokracie. Podle nich by se voliči/ky průběžně rozhodovali/y, zda budou rozhodovat přímo, či svěří rozhodování do rukou vybraného odborníka-zastupitele (který sám může dále delegovat odborníka povolanějšího).

Zastupitelská a přímá demokracie nejsou v protikladu, alespoň tak si to myslí interdisciplinární kolektiv autorů konceptu likvidní demokracie. Podle nich by se voliči/ky průběžně rozhodovali/y, zda budou rozhodovat přímo, či svěří rozhodování do rukou vybraného odborníka-zastupitele (který sám může dále delegovat odborníka povolanějšího). 

Daniel Reichert a Frederik Wegener z Liquid Democracy e.V. vystoupili společně na konci prosince 2009 na Kongresu Chaotické komunikace (Chaos Communication Congress) k tématu „přímého parlamentarismu“ jako nástroje likvidní demokracie.

Přinášíme stručnou anotaci vystoupení:
Informační a komunikační technologie státům umožňují podstatně zlepšit současnou demokracii. Pro přednášející, D. Reicherta a F. Wegenera, je přímý parlamentarismus třetí variantou mezi zastupitelskou demokracicí .V tzv. likvidní demokracii, která může kdykoli měnit podobu od zastupitelské po přímou, se voliči a voličky mohou kdykoli rozhodnout, že sami převezmou spolurozhodovací moc při řešení určitého problému. Ale pochopitelně platí, že čas, který reálně mohou voliči a voličky věnovat politice a věcem veřejným, je omezený a liší se u každého. Jednotlivec se proto dokonce může rozhodnout, že zvolí formu přímého hlasování jen u určitých témat, na nichž mu osobně záleží a kterým rozumí, zatímco na zastupitele deleguje hlasovací právo v ostatních případech (své rozhodnutí ale může kdykoli – a to je podstatné - odvolat).

Tímto způsobem se v politickém rozhodování mohou uplatnit různorodé specializace, dovednosti a zkušenosti voličů-politiků; v mnohem větším rozsahu, nežli by se tak stalo v početně omezeném osazenstvu sněmovny. Nesrovnatelně menší parlament, ani s celou suitou poradců či asistentů, voličské expertní „mase“ nikdy nemůže skutečně konkurovat podobnou šířkou odborného záběru.
Demokracii v rámci přímého parlamentarismu je však třeba chápat jako princip životně nutný pro společenství jako takové (nikoli nezbytně pro existenci státu). Navíc jde pouze o změnu legislativního procesu/ legislativního pilíře, nikoli exekutivy. 

Mechanismus přímého parlamentarismu
Aktéři nejprve hledají pro své nápady (myšlenky) spojence. Pro každé (širší) téma se pak ustavuje parlament (existovalo by tedy vícero parlamentů, které by spolu dále komunikovaly).
Přitom je možné bez problému zachovat politické strany – kde se přirozeně sdružují spojenci pro určité myšlenky. A jednotliví členové se mohou navíc stát parlamentáři. Stejnou a rovnou možnost mají ale nestraníci.

Nástroje – jak by to fungovalo
1. V sociální síti voličů (podobné v lecčem Facebooku např.) si jedinec může vyhledat oblasti, kterým se bude věnovat osobně, případně si vyhledá odborníka (podle životopisu, dobrozdání a doporučení svých přátel atp.), jemuž svěří na určitou dobu (do odvolání) zastupitelskou úlohu. Systém bude moct rozlišovat „parlamenty“ (témata) na národní, krajské a místní úrovni.

2. Buď se připojím k nějaké iniciativě (spojenectví kolem myšlenky, nápadu), nebo založím iniciativu vlastní (podobný princip, jako jsou uvažované řešitelské týmy u i-voleb).

3. Volič/ka upřesní, jak bude volit – sám(a), či delegovat. Tato i jiné informace jsou transparentní všem a vždy.

Ukázky již připravovaných softwarových nástrojů

Votorola
http://wiki.liqd.net/Votorola
Adhocracy
http://wiki.liqd.net/Adhocracy
Liquid Feedback
http://liquidfeedback.org/projekt/
Candiwi
http://doku.candiwi.org/articles/list

                                    Dobrý týden Vám přejí i-volby