iVOLBY
Úvodník
Kultura a ekonomie se vzájemně povznášejí
E-government v pojetí ostrovního státu Isle of Man vypadá jako z jiné planety. Mnozí podnikatelé a firmy díky špičkově integrovanému informačnímu systému státní správy si přestávají uchovávat část daňové evidence, protože důvěřují státu, že jeho záznamy jsou přesné, spolehlivé, dostupné, transparentní a snadno kontrolovatelné. Příliš mnoho superlativ?
Primární otázka: Jak usnadnit život občanům a cizincům?
Vláda začala od píky. Nebuduje nový systém pro staré procesy a byrokratické postupy, ale promyslela pečlivě nejprve moderní procesy státní správy s ohledem na potřeby různých komunit občanů v početných skupiny cizinců, kteří na ostrov stěhují své firmy a podnikání. Po sedmi letech je zhruba v půli cesty. Státní aparát má jednu jedinou webovou stránku, na které vcelku rychle zjistíte, co potřebujete vědět.
Zajímavosti webu:
• Pravidlo 1 občan = 1 přístupový účet (už při cestě sanitky za pacientem si zdravotníci mohou rychle prohlédnout anamnézu pacientů, načež při zpáteční cestě do nemocnice zas lékaři už získávají průběžné zprávy o aktuálním stavu přijatého případu,…)
• Dvouměsíční termíny na připomínkování připravované legislativy (pomocí Adobe) – vždy jen po jednom zákonu
• Čtení nahlas pro zrakově hendikepované (technologie BrowseAloud)
• Kontinuální zpravodajství o milnících přípravy nového webu státní správy (a jeho vizi)
• "nová společenská smlouva“ dle Isle of Man: Svoboda pro každého, aby mohl naplno prospívat (Freedom to Flourish)
Ostatně podívejte se sami na web zde.
Rozhovor s výkonným informačním ředitelem Alanem Patersonem (Chief Information Officer).
Dobrý týden Vám přejí i-volby
Likvidní demokracie: proměnlivá forma zastupitelsko-přímé demokracie
Zastupitelská a přímá demokracie nejsou v protikladu, alespoň tak si to myslí interdisciplinární kolektiv autorů konceptu likvidní demokracie. Podle nich by se voliči/ky průběžně rozhodovali/y, zda budou rozhodovat přímo, či svěří rozhodování do rukou vybraného odborníka-zastupitele (který sám může dále delegovat odborníka povolanějšího).
Zastupitelská a přímá demokracie nejsou v protikladu, alespoň tak si to myslí interdisciplinární kolektiv autorů konceptu likvidní demokracie. Podle nich by se voliči/ky průběžně rozhodovali/y, zda budou rozhodovat přímo, či svěří rozhodování do rukou vybraného odborníka-zastupitele (který sám může dále delegovat odborníka povolanějšího).
Daniel Reichert a Frederik Wegener z Liquid Democracy e.V. vystoupili společně na konci prosince 2009 na Kongresu Chaotické komunikace (Chaos Communication Congress) k tématu „přímého parlamentarismu“ jako nástroje likvidní demokracie.
Přinášíme stručnou anotaci vystoupení:
Informační a komunikační technologie státům umožňují podstatně zlepšit současnou demokracii. Pro přednášející, D. Reicherta a F. Wegenera, je přímý parlamentarismus třetí variantou mezi zastupitelskou demokracicí .V tzv. likvidní demokracii, která může kdykoli měnit podobu od zastupitelské po přímou, se voliči a voličky mohou kdykoli rozhodnout, že sami převezmou spolurozhodovací moc při řešení určitého problému. Ale pochopitelně platí, že čas, který reálně mohou voliči a voličky věnovat politice a věcem veřejným, je omezený a liší se u každého. Jednotlivec se proto dokonce může rozhodnout, že zvolí formu přímého hlasování jen u určitých témat, na nichž mu osobně záleží a kterým rozumí, zatímco na zastupitele deleguje hlasovací právo v ostatních případech (své rozhodnutí ale může kdykoli – a to je podstatné - odvolat).
Tímto způsobem se v politickém rozhodování mohou uplatnit různorodé specializace, dovednosti a zkušenosti voličů-politiků; v mnohem větším rozsahu, nežli by se tak stalo v početně omezeném osazenstvu sněmovny. Nesrovnatelně menší parlament, ani s celou suitou poradců či asistentů, voličské expertní „mase“ nikdy nemůže skutečně konkurovat podobnou šířkou odborného záběru.
Demokracii v rámci přímého parlamentarismu je však třeba chápat jako princip životně nutný pro společenství jako takové (nikoli nezbytně pro existenci státu). Navíc jde pouze o změnu legislativního procesu/ legislativního pilíře, nikoli exekutivy.
Mechanismus přímého parlamentarismu
Aktéři nejprve hledají pro své nápady (myšlenky) spojence. Pro každé (širší) téma se pak ustavuje parlament (existovalo by tedy vícero parlamentů, které by spolu dále komunikovaly).
Přitom je možné bez problému zachovat politické strany – kde se přirozeně sdružují spojenci pro určité myšlenky. A jednotliví členové se mohou navíc stát parlamentáři. Stejnou a rovnou možnost mají ale nestraníci.
Nástroje – jak by to fungovalo
1. V sociální síti voličů (podobné v lecčem Facebooku např.) si jedinec může vyhledat oblasti, kterým se bude věnovat osobně, případně si vyhledá odborníka (podle životopisu, dobrozdání a doporučení svých přátel atp.), jemuž svěří na určitou dobu (do odvolání) zastupitelskou úlohu. Systém bude moct rozlišovat „parlamenty“ (témata) na národní, krajské a místní úrovni.
2. Buď se připojím k nějaké iniciativě (spojenectví kolem myšlenky, nápadu), nebo založím iniciativu vlastní (podobný princip, jako jsou uvažované řešitelské týmy u i-voleb).
3. Volič/ka upřesní, jak bude volit – sám(a), či delegovat. Tato i jiné informace jsou transparentní všem a vždy.
Ukázky již připravovaných softwarových nástrojů
Votorola
http://wiki.liqd.net/Votorola
Adhocracy
http://wiki.liqd.net/Adhocracy
Liquid Feedback
http://liquidfeedback.org/projekt/
Candiwi
http://doku.candiwi.org/articles/list
Dobrý týden Vám přejí i-volby
14 úkolů pro evropskou vědu a podnikatele do roku 2030
Projekt občanské participace a všelidového hlasování Agenda Ciudadana de Ciencia e Inovación (Občanská agenda vědy a inovací) iniciovala španělská ministryně pro vědu a inovace Cristina Garmendia během předsednictví své země v EU: přes 100 tisíc Evropanů hlasovalo během pouhého měsíce o 14 výzvách, které si v rozhovorech přední osobnosti evropské vědy zvolily veřejně jako své momentálně nejnáročnější, nejpalčivější životní vize. Od kvantových počítačů po umělé orgány sloužící lidem jako náhražky poškozených částí těla…
Na projektu se podílí i Španělská nadace pro vědu a techniku (FECYT). Všechny úkoly mají být vyřešeny a uvedeny do života – jak následující webové adresy napovídají - do roku 2030: www.reto2030.eu, www.challenge2030.eu (kromě stránek v těchto dvou jazycích přichystali organizátoři Agendy stránky také v němčině, francouzštině či italštině). O pořadí důležitosti, kterou těmto ambicím přikládají sami občané, se rozhodovalo mezi koncem dubna a 26. květnem 2010.
Občanská agenda chce oslovit hlavně mladé lidi a podnikatelskou obec. Web představuje vůdčí evropské vědecké kapacity, kteří již mnohé dokázali: architekt Norman Foster, bioložka Jane Goodall, fyzik Juan Ignacio Cirac, ale i méně známá jména, jako Franck Biancheri (tvůrce programu Erasmus), Karlheinz Branderburg (vynálezce MP3) anebo Matti Makkonen (hlavní technik stojící za technologií sms). Na stránkách najdete jejich osobní formulaci výzvy i krátké a zajímavé profily.
Které výzvy dostaly nejvíce hlasů?
Účinnější skladování elektřiny (14%)
Umělé orgány jako zdravotnické náhražky (13%)
Roboti, kteří nám usnadní život (12%)
Dobrý týden vám přejí i-volby
Budoucnost peněz a monetární inovace
Doplňkové měny v čase zadluženosti, deficitů (… a reforem důchodových systémů) -
ekonom B. Lietaer pracoval v belgické centrální bance a podílel se i na tvorbě konvergenčního mechanismu k zavedení eura. Zajímá se však dlouhodobě o komplementární (alternativní) měny po celém světě: za posledních pár desítek let jich podle něj díky rozvoji informačních technologií vzniklo v různých komunitách přes 4000. Jen v Japonsku existuje několik stovek „časových“ systémů ("fureai kippu" či pečovatelské poukázky), které pomáhají řešit čím dál svízelnější společenské dilema, jak se postarat o důchodce (20% populace!), a nezruinovat přitom stát.
Doplňkové měny obecně prý posilují solidaritu společnosti a nabízejí odpověď na nedostatečné zdroje v oblasti vzdělávání, sociálních služeb a ochrany životního prostředí. Historicky nejdéle se institut „časové měny“ zřejmě používá na Bali ("narayan banjar" neboli měna pro blaho komunity), kde již po staletí přetrvává skutečně duální měnový systém, spolu s běžnými penězi.
Otázka je, rozumíme opravdu pojmu „peníze“?
Doporučujeme další zdroje:
Rozhovor (v angličtině) pro časopis Nexus, červenec 2003
Rozhovor s B. Lietaerem pro Green.tv
Webové stránky celosvětové aliance komplementárních měn (nadace Access Foundation)
Virtuální miniknihovna pečlivě vybraných odkazů na téma znovuvynalezení peněz
Nepřímo se časové měny dotýká také rozhovor o moci decentralizace a nových formách sociálního sdružování s profesorem Thomasem Malonem (MIT): Více zde
Knihy:
Thomas H. Greco, Jr., Money: Understanding and Creating Alternatives to Legal Tender
Dobré čtení, rozvažování a dobrý týden vám přejí i-volby
Komunikace velké škály a transfer znalostí
Komunikace velké škály a transfer znalostí
Svět se mění rychle – vznikají nové, dříve neexistující specializace, narůstá tlak na to, hledat nové talenty, jež jsme dosud nedoceňovali. Zákazníci (ale i voliči) mají čím dál tím snazší odchod ke konkurenci. Současně tušíme, že éra osamoceného bádání, objevů a inovací (vůdcovství) je pryč. V komerční sféře a jazyce HR se hovoří o znalostním managementu a samoobslužných síťových aplikacích, které do znační míry decentralizují tvorbu, sběr, editaci a distribuci znalostí v organizaci. i-volby podporují přesah znalostního managementu do veřejného (nekomerčního) prostoru, kde vede dialog občanská společnost, politici/političky a státní správa. Abychom si udělali lepší obrázek, co všechno může znalostní management představovat a jak může vypadat, zadali jsme do vyhledávače následující klíčová slova:
transfer vědění
web 2.0
klíčové indikátory znalostního managementu
Na zahřátí dvě krátké prezentace:
Nástroje webu 2.0 ve výuce (Brian J. King)
Pro snazší týmovou spolupráci a sdílení studijních či badatelských aktivit (projektů) si lze vytvořit osobní profesní e-portfolio na www.digication.com
Znalostní transfer (Brian McCaul z University of Leeds)
2 odkazy na weby, na nichž je čemu se přiučit:
Světová banka a její projekt znalostního managementu
Ukázka části pro mladé – Vaše nápady (You think)
Za pozornost stojí například program Evoke: „Rychlokurz, jak změnit svět“(a něco se při tom naučit) http://blog.urgentevoke.net/
Globální inovační síť (angl. Global innovation Network )
www.glinnn.com
Tento web nabízí jedinečnou příležitost zapojit se do víceoborového týmu profesionálů, kteří řeší velmi zajímavé organizační a strategické úkoly na zadání firem či jiných organizací. Můžete zde najít špičkové sparing partnery pro rozvoj vlastních nápadů.
Dobrý týden přejí i-volby
Politcamp.org
Konference o politice jinak – Politcamp.org
Web 2.0 mění nejen podniky a sociální návyky, mění i politiku. Na konci března se už podruhé v Berlíně odehrálo velezajímavé fórum o politice a ICT, a to v demokratičtějším formátu tzv. BarCampu: jen pětina programu je známa dopředu. Ve zbývajícím čase dostávají příležitost sami účastníci. Své znalosti mohou nabídnout ostatním (podle zájmu) v 15-20minutových prezentacích, načež probíhá debata (celkem 45 min). Paralelně probíhá až 6 různých debat či přednášek. Výběr je bohatý. Návštěvnost až 800 účastníků.
Krátce z první části:
Wikipolitické hnutí?
Ruský sociolog Igor Eidman vidí Wikipedii jakožto skvělý nástroj k plynulé proměně světa a vzniku nového masového politického hnutí. Bohužel se na jeho vystoupení nešťastně podepsala jazyková bariéra.
Ochrana dat vs. tolerance
Mladý filosof Christian Heller ve svém vystoupení o ochraně dat upozornil na druhou stranu mince rozšiřování ochrany dat, a to rostoucí možnosti utajování a znepřístupnění dat. Ochranou dat (spolu s posilováním duševního vlastnictví) se ve skutečnosti také snižuje společenská tolerance. Používání falešných identit na síti spíše utvrzuje vliv společnosti na jedince. Heller prosazuje vizi tzv. post-soukromého světa, kde se spíš oceňuje a je přínosem větší autenticita a otevřenost. Více o jeho tezi zde: http://carta.info/24397die-ideologie-datenchutz
Ve zbylém programu nás zaujaly sekce věnované „Liquid democracy“ a delegovanému hlasování, přednášky na téma „Jak může být lidstvo kolektivně inteligentnější?“, „Jaké další výzvy přinese budoucnost“, beseda o tom, jak zapojit mládež do politiky. Diskuze o neutralitě sítě.
Všechna vystoupení lze shlédnout v záznamu na stránkách streamové tv http://www.zaplive.tv.
Dobrý týden vám přejí i-volby
Mathematica!
Wolfram Research nabízí skvělý nástroj poloautomatizovaného výpočetního programování a pokročilé symbolické vizualizace, který lze využít jednak pro špičkové výzkumné projekty (s výraznou úsporou nákladů na výzkum i vývoj), ale ideálně také při vyučování přírodovědných a společenskovědních předmětů na školách. Mathematica využívá k programování i koplikovaných 3D dynamických modelů rozsáhlou databázi údajů a statistik o současném světě, které pomáhají zkrátit tvorbu individuální aplikace.
Na webu je volně dostupných na sto různých modelových příkladů vytvořených uživateli – ať už učiteli ze škol či podniky působícími ve všech oborech lidské činnosti. http://demonstrations.wolfram.com/
V politice a občanském sektoru lze uplatnit například:
http://demonstrations.wolfram.com/VoterModel/
Model sledující vývoj názorové polarizace voličů a sjednocování názorů v čase.
http://demonstrations.wolfram.com/SocialNetworking/
Modelování sociálních sítí, rozlišení center moci a periferie.
Dobrý týden vám přejí i-volby.
Veřejná služba naplno ve prospěch rovné politické soutěže
Nejvyšší volební soud (Tribunal Supremo de Elecciones, TSE) je jakýmsi čtvrtým pilířem moci v Kostarice. Od roku 1949 zajišťuje chod voleb, dohlíží na jejich regulérnost, v mezidobí vyvíjí kampaně na podporu volební účasti a zapojení občanů do veřejných věcí, vypracovává analytické studie v oblasti volebního práva a chování občanů. Má rovněž na starosti veškerou agendu evidence občanů, vydávání občanských legitimací a udělování občanství (nikoli tedy ministerstvo, které je součástí exekutivy!).
Dva měsíce před parlamentními a současně prezidentskými volbami – neboť Kostarika má prezidentský systém – zasílá všem stranám tentýž dotazník, rozdělený tentokrát do těchto osmi (8) oblastí:
Transparentnost
Sociální rozvoj
Občanská bezpečnost
Hospodářství
Životní prostředí
Zahraniční vztahy
Správa obcí
Horizontální témata (rovnost šancí, etnické skupiny, hendikepované osoby)
Vyhledávání umožňuje pročíst si návrhy podle stran, kandidátů i podle témat. Více zde: http://www.tse.go.cr/ficha_programatica/inicio.html
Moudrost jako kolektivní statek
Elinor Ostrom působí celý svůj život na Indianna University, kde založila spolu se svým manželem Vincentem v 70. letech nejprve ryze neformální a dobrovolný workshop Politické teorie a analýzy tvorby politik. Mezioborový přístup a dialog badatelů v té době nebyl běžný ani ceněný. Její workshop pokračuje dodnes.
Ostrom prováděla po světě dlouholetá složitá pozorování různých uskupení lidí a jejich rozhodování, včetně dřevařů v deštných pralesech či uživatelů zdrojů pitné a užitkové vody, ale také studovala síť policejních úřadoven v USA a jejich efektivitu (v době, kdy vláda chtěla ze zhruba 4000 úřadoven zrušit tisíce z nich).
Dospěla k závěrům, že nastolená důvěra a sebejednodušší forma komunikace přibližuje lidi k optimálnímu řešení, nežli když se lidé rozhodují a konají v izolaci či odmítají blízký kontakt s ostatními zájmovými stranami. V druhém případě dochází snadno k nadměrného vytěžování lesů, neúnosnému výlovu (overharvesting) a chybným politickým rozhodnutím. Vyvrátila svou celoživotní prací příliš zjednodušující koncept „vězeňského dilematu“ a objevila nuancovanější lidské chování, schopnost člověka jednat kooperativně a kultivovat své kooperativní jednání.
Složitost není totéž co chaos
Ostrom si všimla u řady zkoumaných projektů efektivního, ba polycentrického uspořádání, které je na první pohled sice složité, přesto ale funguje velmi uspokojivě. Definovala 8 obecných pravidel optimálního fungování správy kolektivních statků.
Doporučujeme „její“ poslední knihu (sborník editovala a sama přispěla) Moudrost jako kolektivní statek (angl. Understanding the Knowledge as a Commons (ed.). Prvních padesát stránek studie je k nahlédnutí na:
http://mitpress.mit.edu/catalog/item/default.asp?ttype=2&tid=11012
Její nobelovskou přednášku můžete shlédnout zde:
http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/2009/ostrom-lecture.html
Tiskovou konferenci na domovské univerzitě po oznámení, že se stala držitelkou Nobelovy ceny 2009: http://www.indiana.edu/~radiotv/asx/npe_20091012.asx
Její připravovaná nová kniha se bude jmenovat Spolupráce (angl. Working Together).
Dobrý týden vám přejí i-volby
Výsledky i-voleb 2009
http://volicske-priority.webnode.cz/
Nízká účast
Jak nám bylo řečeno, někteří i-voliči měli potíže najít Login (v pravém horním rohu sekce REGISTRACE), kde se mohli opětovně přihlásit a odvolit.
Určitou roli sehrála zřejmě také skutečnost, že jsme nezveřejnily přesný mechanismus i-voleb, nejlépe s ilustračními obrázky a popisky, na samém počátku. Omlouváme se, napravíme to.
Přemýšlíme o tom, že bychom i-voličů a i-voličkám, kteří vybírali tytéž kategorie, poskytly možnost následně se zkontaktovat (pokud při volbě zaškrtnete tuto možnost, tedy jedině s vaším souhlasem) , abyste se v příštím roce pokusili po vzájemné domluvě a výměně argumentací dojít k výraznější shodě, a tím posílili váhu své priority. Byl by to krok správným směrem?
Příliš obecné formulace
Objevilo se několik povzdechů a toliko komentářů.
Postupem času se určitě naučíme lépe využívat prostoru zde poskytnutého, abychom dokázali přesně a výstižně popsat a trefně nadepsat své požadavky. Chybami se člověk učí. V přiloženém souboru najdete v oranžových polích náš návrh, jak případně lépe vystihnout podstatu své priority.
Co na to politici a političky
Oslovíme s výsledky prvních i-voleb a seznamem voličských priorit politiky a politické strany a zeptáme se i na jejich názor, jaké podněty by jim pomohly nejvíce. Věříme, že přilákáme k i-volbám více aspirantů a aspirantek z jejich řad.
A překvapení na konec: od příštího pondělí umožníme všem nově se registrujícím i-voličům a i-voličkám, aby „DOVOLILI“ a přidali svůj hlas a své voličské priority. Tyto dovolby poběží až do skutečných voleb v příštím roce. Aktualizovat voličské priority budeme na konci každého měsíce.
Co si myslíte o této variantě? Nabídneme ji v tomto prvním roce života projektu (celý rok bude v podstatě zkušební). Myslíte si, že bychom měly vždy po každoročních i-volbách umožnit všem nově příchozím po nějakou dobu – například 2-3 měsíce déle – dovolovat? Jako pravidlo? Nebo by to naopak vedlo spíš k nižší účasti a laxnosti?
Jsme teprve na začátku, ale možnosti před námi jsou obrovské! Děkujeme za Vaši důvěru.
Dobrý týden vám přejí i-volby
Vizualizace lidské činnosti na internetu - „tématolezec“
Původní název projektu Issue Crawler, jenž v podstatě studuje život sociálních sítí na internetu, byl Živý atlas témat (Live Issue Atlas) a peníze na jeho rozvoj věnovala autorovi Richardu Rogersovi Sorosova nadace v New Yorku. Jaké jsou jeho přednosti oproti internetovým vyhledávačům?
„Tématolezec“, ale hodilo by se říct i „síťolezec“, přibližuje k dokonalosti hledání nejrelevantnějších uzlů či ohnisek toho kterého tématu; prohlíží, prochází, doslova „prolézá“ zadanou vstupní sadu relevantních stránek a vyhledává odkazy z těchto stránek na další stránky tematicky blízké, a i tyto důkladně „proleze“ až do úrovně podstránek a odkazů na úrovni všech podstránek. Jinými slovy zachází dokonce do druhého, třetího stupně hledání.
Výsledky hledání se pak zpracují vizuálně do mapy, která vykreslí síť heterogenních aktérů zajímajících se o určité téma - a v souvislosti s tím můžeme zjistit například naši vlastní pozici v této síti, pozici jiných partnerů, vývoj tématu v čase (semantická analýza), zapojování jednotlivých aktérů do problematiky apod.
Zatím tento nástroj pracuje hlavně na zadání od uživatele, přičemž zpracování není okamžité a čekání na výsledek prý může trvat hodiny až několik dnů. Je to z důvodů technických omezení využívaného serveru. Už nyní ale mohou správci nastavit některé automatické procesy obnovování určitých map. Budoucností by ale měl být slovy autora automaticky aktualizovaný (veřejně přístupný?) atlas sociálních sítí, respektive lidské činnosti v internetem propojeném světě.
Více o autorských úvahách a nárocích na schopnosti „tématolezce“ zde:
http://www.easst.net/review/sept2002/issuecrawler
Současné možnosti informačních technologií se podle nás čím dál lépe vypořádávají s problémem „nenávratného rozptýlení znalostí ve společnosti“, jak o něm píše John Gray v předmluvě k Etice přerozdělování Bertranda de Jouvenela (1951), a tedy dost možná, že se schyluje k nějakému zásadnímu průlomu ve vládnutí, kdy naši legitimní zástupci už budou moci shromáždit dost informací, aby mohli stanovit, zda byl naplněn diferenční princip, neboli požadavek, aby nerovnost byla omezena na míru nezbytnou k tomu, aby se zvýšily rezervy toho, kdo je na tom nejhůř.
Skoro se nabízí přirovnání k vzniku neeuklidovské geometrie, která „objevila“ čtvrtý rozměr prostoru. Dovolíme si předpovědět, že nějaký podobný objev - nový rozměr lidské společnost (pokud ji chápeme jako prostor) – musí být zákonitě učiněn, dříve či později, i ve správě věcí veřejných, která je dost často pohříchu jednorozměrná.
Dobrý týden vám přejí i-volby
Iveta Radičová o jinakosti, demokracii a solidaritě
Celý záznam vystoupení (v délce 22:47 min, kamera Hana Železná): http://vimeo.com/7662184
O jinakosti
„Karel Čapek napsal, že tvůrce stvořil Evropu malou, a navíc ještě rozdělenou na množství maličkých částí, a to proto, aby se naše srdce netěšila z velikosti, ale z rozmanitosti. Ano, Evropa je rozmanitá, a jsem hluboce přesvědčená, že to, co máme jako obrovskou devízu do budoucnosti, je právě duch Evropy a její rozmanitost a schopnost vytvořit společný rozmanitý svět. Na to, abychom byli schopní vytvořit společný rozmanitý svět, potřebujeme velkou dávkou tolerance a obrovskou schopnost vážit si jinakosti. Ne odmítat, vážit si jinakosti. Být svobodný, ale zároveň zodpovědný, a k tomu všemu ještě i vzdělaný. To jsou nástroje k tomu, abychom dokázali žít jinakost, která se nám nabízí jako velká výzva.“
O demokracii
„Dovolte mi to přirovnat: demokracie je vážně jako láska. Když se jí nebudete věnovat, když ji nebudete pěstovat a živit, tak jednoho dne nebude. Ztratí se, vyprchá, odpaří se. Totéž platí o demokracii. Pokud ji nebudeme dennodenně dobudovávat, dotvářet, živit, kontrolovat, nanovo a zpětně revitalizovat, tak jednoho dne zkonstatujeme, že žijeme v autoritativním, a možná ještě horším typu režimu.“
O solidaritě
„Solidarita dnes určitě prožívá vážnou krizi - a dovolím si říct v Evropě. Tváří v tvář hospodářské a ekonomické krizi prožíváme sociální krizi. Prožíváme krizi chápání sociální spravedlnosti a principů solidarity. Dovoluji si toto tvrzení, neboť solidarita musí být reverzní, obousměrná. Pokud je to solidarita se současnou generací a se staršími, ale není solidaritou s budoucí generací, tak to není funkční solidarita jako sociální stát a sociální spravedlnost. Indikátory máme všechny na stole. To je v podstatě porovnání dluhu versus šetření. Dluh je solidarita se současnou generací, šetření solidarita s budoucí. Jakmile se jedna strana příliš vychýlí, porušili jsme základní rovnováhu solidarity ve společnosti a budoucí generace nám budou právem vyčítat, že jsme na ně ani na vteřinu nemysleli.“
Sympozium České prezidentky se koná vždy na podzim. Více o akci na http://ceska-prezidentka.webnode.cz.
Dobrý týden vám přejí i-volby
Současná krize – odpověď z roku 1951?
Metafyzická teorie peněz je jedna z knih, jež i-volby připravují k zveřejnění v českém překladu a které – jak doufáme- podnítí zajímavou, svobodnou a čilou debatu. i-volby nabízejí nejen kultivovaný dialog mezi voliči a politiky, ale sledují také originální myšlení a skvělé příklady z praxe v cizině (viz Partneři a Knihovna v horní liště). Můžeme tak nenuceně srovnávat, objevovat nové otázky i posouvat hranice svých vlastních možností.
- Znemožní tendence monopolizovat trh
- Přirozeně omezí zisky na uměřená procenta
- Eliminuje se riziko ztrát z důvodu cenových výkyvů aj.
- Znesnadní tezaurování (hromadění) peněz, tedy rychlost oběhu je maximalizována
- Ztíží výskyt lichvy
- Stabilizují se ceny a platy
- Odstraní zcela problém inflace a deflace
Tolik jen malá ochutnávka knihy. Dejte nám vědět, čí reakce z řad českých ekonomek a ekonomů by vás zajímala nejvíce. Pokusíme se získat jejich odpovědi.
Dobrý týden vám přejí i-volby
Klíčové myšlenky lze sdělit stručně: www.bigthink.com
Spojeným státům se rozhodně nedá upřít, že jsou prostředím, kde nové nápady nezadržitelně raší jak houby po dešti. Od žebříčku „100 osobností, kteří proměňují Ameriku“, přes přemítání o historickém vývoji společenské smlouvy a její nové formulaci na http://www.newamerica.net/issues/next_social_contract až po iniciativu www.campaignforliberty.com bývalého prezidentského kandidáta, konzervativce Rona Paula, jenž dokonce volá po zrušení FEDu (soukromé obdoby naší centrální banky).
http://bigthink.com/talbenshahar
(29:23 min)
http://bigthink.com/alisongopnik
What Schools Don’t Understand About Children’s Minds
(2:40 min)
The Struggles of a Female Philosopher
(2:40 min)
Trefné je její srovnání, jak se učíme hrát basketbal a jak se vyučuje „věda“. Kdybychom postupovali ve výuce basketbalu stejně, jako se učíme vědu, tak na základní škole nejprve pročteme životopisy všech nejlepších basketbalistů a důkladně nastudujeme pravidla hry, na střední škole už budeme moci rozebrat nejlepší basketbalová utkání všech dob, drilovat samostatně jednotlivé hody a pohyby po hřišti, a teprve na vysoké škole bychom si basketbal opravdu zahráli. Výsledek si můžeme podle této psycholožky domyslet sami(y).
http://bigthink.com/mitchelljoachim
(27:23 min)
Rwanda, demografická exploze a místo žen
http://bigthink.com/joshruxin/the-key-to-developing-rwanda
(5:37 min)
Josh Ruxin řídí organizaci Rwanda Works a zmiňuje obrovské dilema, jemuž čelí současná Rwanda. Každá rwandská žena má nyní v průměru 6 dětí, přitom země je už dnes na samém pokraji svých možností, jak pro své obyvatele zajistit obživu. Nedávná demografická exploze je vysoká, ovšem při stejném růstu populace lze čekat do příštích 10 let skokový nárůst o dalších 10 milionů obyvatel.
http://bigthink.com/matthewbishop
(34:16 min)
Matthew Bishop is významným redaktorem The Economist, zaměřuje se na oblast ekonomiky, podnikání a mezinárodního obchodu. V roce 2008 vydal s M. Greenem knihu Filantrokapitalismus.Jako příklad úspěšného filantrokapitalismu uvádí nadaci Billa Gatese, které se podařilo snížit jednotkovou cenu vakcín a momentálně probíhá vlna všelidového očkování v různých zemích světa. Na příkladu Číny a projektu AliBaba demonstruje příklon této velmoci k inovacím, protože doba pouhého kopírování a zlevňování odpozorovaných procesů v cizině pomalu končí.
Předpovídá, že nastává doba, kdy vznikají podnikatelské záměry v oblasti tradičně humintárních aktivit, což zcela jistě vzbudí mnohé pochyby a kontroverze. Obecně ale podle něj platí, že se dnes dokážou oba sektory, ziskový i neziskový, vzájemně lépe poučit ze svých předností.
(23:38 min)
Alec Ross pracuje v kanceláři Hillary Clinton jako její poradce pro inovace. Podílel se na kampani Obama for America, která poprvé revolučně využila prostředků a možností sociálním médií. Ross popisuje některé postupy a strategii a jejich využití a možný dopad nejen na Spojené státy, ale i na diplomacii a rozvojovou pomoc. V roce 2000 založil neziskovou organizaci One Economy, která umožňuje přístup osob s nízkými příjmy k moderním technologiím. Sociální média podle něj nabízejí široké možnosti, jak nově a jinak angažovat občany organicky v politice.
http://bigthink.com/richarddawkins
(2:12 min)
Bránu jazyků dokořán otevřít: samostudiem k vrcholům světového poznání a inovacím
Pochopitelně nejpropracovanější metodiky výuky jazyka (vlastního) a nejkvalitnější studijní materiály mívají velké státy, jako USA, Velká Británie, Rusko, Německo, Španělsko a Francie. Už jen proto, že jim tato oblast skýtá obrovské obchodní příležitosti v zahraničí. Jelikož jsme my, obyvatelé menších či docela malých států, naopak okolnostmi nuceni naučit se přinejmenším jeden cizí jazyk a investujeme do tohoto nejen hodně peněz, ale i času, měli bychom hledět, aby naše učení bylo co nejefektivnější, ale zároveň výsostně užitečné.
K inovacím a prosperitě chytrým samostudiem cizího jazyka – kultura polyglotního výzkumu v organizaci
Co je otevřená učebnice?
Za kolik a jak rychle se mohu naučit sám/sama cizí jazyk?
Jak můžeme rozvíjet podniky a firmy prostřednictvím cizojazyčného vzdělávání svých zaměstnanců?
A konečně, jak může studium cizího jazyka rozvíjet českou politiku?
Darujme si svátek – 17.11.
≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈
Současná podoba webových stránek www.i-volby.eu je teprve v embryonálním stádiu, jsme malá – zatím - dvojčlenná společnost s relativně omezeným kapitálem, přesto jsme ale jako provozovatelky webového projektu rozhodnuté, že myšlence vytvoření tradice i-volebního svátku věnujeme přinejmenším 5 let svého času, energie i peněz, i kdyby se projekt zdál býti z počátku popelkou. Každý měsíc pro vás přichystáme nějakou novou funkci, užitečný voličský nástroj, budeme postupně rozšiřovat odkazy o zajímavé zdroje informací. Budeme se snažit různými formami spojit síly s dalšími projekty, ať už neziskovými či podnikatelskými, aby svou práci odváděla spíše synergie. Věříme, že výhody spolupráce mnohonásobně převyšují potenciál konkurenční soutěže a boje. Nedávno například vznikla iniciativa http://kohovolit.eu.
Pro první i-volby letos 17.listopadu se pokusíme získat důvěru alespoň 10 000 obyvatel České republiky. Zatím se nepotvrdila obava, že by snad byli z i-voleb vyřazeni lidé starších ročníků. Naší velmi váženou registrovanou voličkou je nově i 79letá paní z jižních Čech. Z čehož máme velkou radost. Děkujeme všem za dosavadní podporu i komentáře. Těšíme se na listopad.
Dobrý týden vám přejí i-volby (Miluš Kotišová)
Najde se v Česku 980 dobrovolníků?
≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈
Není to ani zdaleka hypotetická otázka. Takže co myslíte, našlo by se několik stovek Čechů a Češek, kteří by po několik let obětovali bezplatně část svého volného času, dokázali se profesionálně zorganizovat napříč obory a oblastmi působení (věda, akademické kruhy, neziskový, soukromý i státní sektor), prodiskutovat, sjednotit a připravit ucelenou vizi rozvoje České republiky na příštích řekněme 50 let a pak se systematicky pustit do jejího naplňování nehledě (zpočátku) na politickou reprezentaci? Uměla by se taková parta tázat nezaujatě (a vědecky), kterým zemím na světě se podařilo nejlevněji, nejrychleji a nejspolehlivěji dosáhnout kýženého a úctyhodného pokroku?
A i kdyby se toto podařilo, uměli by tito stateční nadchnout pro svůj projekt i někoho ostatního, či dokonce důležitou kritickou menšinu společnosti?
Při letmém pohledu do novinek organizace zjišťujeme, že nedávno například běžel jejich třídenní seminář Učme se vědu děláním vědy – učme se, experimentujme a komunikujme. Počet účastníků se pohyboval kolem 100 osob z řad nejen učitelů základních, středních a vysokých škol z celé republiky, ale i zástupců ministerstva školství. Žádní troškaři, ti Kostaričané, že?
Koho zajímá více podrobností, doporučujeme zavítat na stránky Strategie (jsou i v angličtině): http://www.estrategia.cr/en. Stěžejní dokumenty, tj. diagnostické studie a plány najdete zde: http://www.estrategia.cr/en/publicaciones.
Dobrý týden vám přejí i-volby
Facebook
Twitter